Stránka vznikla kvůli odkazům na podpůrné dokumenty k mé diplomové práci a přenesením souvisejícího blogu. Kopletní znění diplomové práce je k dispozici na stránkách Masarykovy univerzity.
Ve své diplomové práce se zabývám specifickou oblastí testování softwaru a tou je testováním použitelnosti. Významnou součástí práce je testování přepracovaného instalátoru Anaconda, který patří mezi novinky Fedory 18, jež vyšla před několika dny. Na testech spolupracuji se společností Red Hat (především pak se svým technickým vedoucím Jaroslavem Řezníkem a v zámoří s návrhářkou Anacondy Máirín Duffy a její stážistkou Stephanie Manuel). V posledních několika týdnech spolupracuji na přípravě testů pro ověření použitelnosti Anacondy. První testování proběhne v rámci únorové konference DevConf.cz v Brně (dále budou provedeny nějaké testy také v Bostonu).
V rámci přípravy testování použitelnosti instalátoru Anaconda, na kterém se podílím, vznikl dotazník, který nám má umožnit snáze vybrat vhodné kandidáty pro testování a především má umožnit lepší interpretaci výsledků testů. Konečná podoba dotazníku byla uveřejněna na Fedora Wiki před několika dny (pozn. během práce na překladu jsem objevil ještě několik nesrovnalostí, a tak v tuto chvíli zveřejněný PDF soubor není zcela aktuální - opravy byly zatím začleněny pouze v dokumentu DOC).
V posledních dnech jsem mimo jiné pracoval na již zmíněném překladu tohoto dotazníku do češtiny. Dotazník bude použit při testování na DevConf a (nejen já) považuji za vhodné, aby veškeré materiály byly v češtině a dostatečně srozumitelné. Při testování použitelnosti nás nezajímá úroveň angličtiny zúčastněných testerů a především pak nechceme, aby docházelo k neporozumění textu, které by mohlo mít negativní vliv na následnou interpretaci testů.
Během přípravy překladu jsem konzultoval technické záležitosti především s Máirín Duffy, která stojí za návrhem nové Anacondy. Během překládání jsem ovšem narážel i na překážky, které nebyly technického charakteru. Na problém jsem například narazil v tak jednoduché otázce jako je: „What is your primary keyboard layout? (if you know it)“ Vrásky mi působil „terminus technicus“ rozložení klávesnice. Protože jednou ze skupin účastníků testování na DevConf mají být "Linuxoví nováčci", tak jsem se rozhodl udělat menší průzkum mezi přáteli, kteří patří mezi běžné uživatele počítače a převážně používají operační systém MS Windows.
Při průzkumu jsem zjistil, že výraz rozložení klávesnice je pro běžného uživatele matoucí a obvykle vůbec nevědí, co si pod ním mají představit. Přitom většina je schopna si ve svém operačním systému jazyk běžně přepínat a hlavně jsou schopni na výše zmíněnou otázku správně odpovědět. Naprostá většina se pak shodla, že by použili výraz nastavení jazyku klávesnice nebo nastavení klávesnice. Delší z variant jsem se nakonec rozhodl použít ve svém překladu.
Poslední verze překladu dotazníku je ze dne 31.1.2013. Budu velice vděčný za případné komentáře k překladu.
V současné chvíli hledám testery (všech úrovní (ne)znalostí Linuxu) pro testování použitelnosti, které proběhne v sobotu 23.2. odpoledne (mezi 12:30 a 15:40) na DevConf v Brně. Doba trvání jednoho testu je cca 30 minut. Můžete tak pomoci vylepšit instalátor Anaconda (a také mi získat nějaká data pro mou diplomku).
Brzy doplním další informace. V případně zájmu mi prosím mailujte na mou školní e-mailovou adresu (popř. uveďte kontakt na sebe v komentáři).
Předem všem děkuji za pomoc!
Na mém blogu jsem již dříve letmo zmínil informaci o plánovaném uživatelském testování použitelnosti v rámci letošního DevConf v Brně. Nyní bych se chtěl podělit o další informace o této události.
A nyní trochu podrobněji k přípravě a samotnému průběhu testů...
V tuto chvíli hledám vhodné kandidáty, kteří by se testování na DevConf chtěli zúčastnit. Účast na testování je příležitostí, jak pomoci vylepšit instalátor další verze Fedory a zjednodušit tak její instalaci sobě a hlavně dalším uživatelům. Také je to možnost dovědět se něco více o samotném testování použitelnosti. Pro testování hledáme dobrovolníky ve třech kategoriích (ne)znalosti Linuxu:
Pro lepší interpretaci dat, která získáme během testování, jsme připravili dotazník. V nedávné době jsem dokončil práci na jeho překladu, na testování se totiž podílím s lidmi z Red Hat v Americe (viz příspěvek dříve). V tuto chvíli dokončuji elektronickou verzi dotazníku, aby bylo možné jej snadno vyplnit ještě před zahájením samotného testování a využít některé informace z něj pro výběr vhodného testovacího scénáře pro každého ze zúčastněných.
Testování pak proběhne během konference DevConf.cz, a to ve 2 cyklech vždy se čtyřmi dobrovolníky (celkem tedy 8 účastníků). Jedno testovací "kolo" bude trvat přibližně 30 minut. Během testu budou mít účastníci za úkol provést instalaci Fedory 18 (pomocí instalátoru Anaconda). Testovací scénář se u jednotlivých zúčastněných bude lišit podle předešlých zkušeností a znalostí Linuxu. Například začátečníci budou mít za úkol provést instalaci bez dalších požadavků na konfiguraci.
Testování použitelnosti není testem účastníků samotných, ale naopak toho, zda je práce s instalátorem pro uživatele skutečně efektivní a snadná. Snažíme se odhalit, co může být při instalaci problematické a bylo by vhodné udělat lépe. Během testování proto budeme rádi, když budou účastníci co nejvíce komentovat průběh své činnosti (vč. pocitů jako je například to, že se jim zdá něco matoucí apod.). Z testování bude pořízen záznam z dění na obrazovce a audio a video záznam účastníka. Ty následně budou použity k vyhodnocení (ne)použitelnosti nového instalátoru Anaconda...
Testování bude probíhat na noteboocích zapůjčených společností Red Hat a instalace se bude provádět na virtuálních počítačích. V současnosti pracuji především na tom, jak pořídit zmíněné 3 stopy (záznam obrazovky, audiozáznam a videozáznam z webkamery notebooku). Je potřeba především synchronizovat spuštění záznamu tak, aby například komentář uživatele v audiu skutečně odpovídal aktuální činnosti, kterou provádí v záznamu z obrazovky. Vhodné by také bylo sloučit videozáznam z webkamery a záznam činnosti na obrazovce do jediného souboru (jednoho videa, kde budou vedle sebe vidět oba záznamy). Ale o tom až v nějakém mém dalším příspěvku... Pokud k tomuto ovšem máte nějaký tip, tak za něj bude opravdu vděčný a sem s nimi :-)
Zkoušel jsem F18 nedávno na Eee T91.
A vyhodilo mi to v anakondě poprvé když jsem klikl v prostředí na "installace na disk" hlášku přímo v grafice v anakondě. Zrušil jsem instalaci a spustil znova. Podruhé už to fungovalo.
Problém je, že Anaconda v F18 vůbec nebere v potaz malé displaye. Kdyby nešlo posunout okno, tak nemůžu ovládat "Ok" "Cancel" atd. Jinak grafika se mi docela i líbila proti té nic nemám. Kde však mám velkou výhradu, tak to je při instalaci rozdělení disku. Ten kdo to navrhl, by potřeboval proplesknout. To je prostě katastrofa!!. Dokud se to nezmění, tak začátečníci budou zoufalí, že jim F18 smazala disk, nebo že nevědí jak dál. Proč to proboha někdo musel změnit z klasiky (na kterou už jsou všichni zvyklí) na toto, vážně netuším. Jak říkám, F18 bude populárnější až se rozdělení disku předělá. Například dle F17 nebo Ubuntu 12.04.
Mým úkolem (a hlavním účelem připravovaných testů) je především otestovat novou Anacondu z pohledu uživatelské použitelnosti. Děkuji Ti proto za podnětný komentář ke stížené práci s instalátorem u malých displejů. Co se týče rozdělení disků, tak máš také pravdu a už nyní (před samotným testování) se poměrně bouřlivě diskutovalo nad možnou nápravou. Co se týče redesignu Anakondy jako takového jeho účelem má být zjednodušení instalace - viz např. článek od Máirín (hlavní návrhářky nové Anakondy).
V souvislosti s účastí na testování použitelnosti se poměrně množí dotazy, zda nestačí jen vyplnit dotazník a poslat mi jej mailem...
Uvítám samozřejmě informace v jakékoliv formě. Nemáte-li například možnost se přímo zúčastnit konference DevConf.cz a chcete se podělit o své postřehy z instalace nové Fedory 18, pak mi klidně pošlete e-mail. Při vyhodnocování uživatelské použitelnosti je vezmu v potaz. Jakákoliv zpětná vazba je přínosem, ale bohužel není to totéž co testování použitelnosti, které není založeno jen na subjektivních dojmech, ale je potřeba pro něj získat například data o chování uživatele během určitého úkolu.
Testováním použitelnosti se nezkoumá správná funkčnost (zda například kalkulačka vrací správný výsledek a „netvrdí“, že 1+1 jsou 3), k tomuto účelu slouží jiné typy testů. Během testování použitelnosti se snažíme zjistit, zda se produkt (nemusí se nezbytně jednat o software) používá snadno a efektivně.
Například si představme, že máme nezvykle organizovaná tlačítka kalkulačky (příkladem budiž následující obrázky, které jsem nazval pokus o módní design na úkor použitelnosti):
Cílem testu použitelnosti by například mohlo být zjistit, který z uvedených prototypů je nejvhodnější (jestli vůbec některý). Při testování by bylo úkolem uživatele provést určité operace a sledovalo by se jeho chování během provádění tohoto úkolu. Zjišťovalo by se jak dlouho například hledá znaménko + nebo kolik udělá při používání překlepů. Pravděpodobně bychom zjistili, že některý z prototypů se používá většině lidí lépe (a nejspíš by i tento vykazoval větší problematičnost v zacházení než je tomu u běžné kalkulačky). V rámci těchto testů nás naopak nezajímá, zda kalkulačka dává správný výsledek (v případě prototypu pravděpodobně ani žádný dávat nebude).
Výše uvedený příklad je velmi zjednodušený, ale pro hrubou představu o „usability testing“ by měl být dostačující.
Pokud někoho testování použitelnosti zajímá více, mohu doporučit vhodnou literaturu. Také mám v plánu jej ještě trochu víc přiblížil nějakým článkem (minimálně zde na blogu) a nakonec i ve své diplomce :-)
O přípravě dotazníku, který má usnadnit interpretaci výsledku uživatelských testů použitelnosti, jsem se již párkrát zmínil. Původně bylo zamýšleno, že jej účastník testů na DevConf vyplní před samotným testováním. Z důvodu různých předpokladů na znalosti pro jednotlivé testovací scénáře je ovšem potřeba některé otázky zodpovědět již nyní - ve fázi výběru a rozřazení dobrovolníků. Vyplnění dotazníku také umožní ušetřit cenný čas během testování na DevConf (kde je z důvodu nabitého dalšího programu vyhrazeno pro naše testování jen poměrně málo času - cca 30 minut na jeden testovací cyklus). Zmíněné důvody mě vedly k tomu, abych vytvořil elektronickou verzi průzkumu před testováním použitelnosti. Tento dotazník budou mít dobrovolníci za úkol vyplnit v následujících dnech.
Link na dotazník jsem zde uvedl záměrně, abych jej zpřístupnil i lidem, kteří se testování na DevConf přímo účastnit nebudou. Budu rád, pokud mi k němu pošlete své názory či tipy. Také může být užitečnou inspirací pro ty, kteří například s testováním použitelnosti začínají a podobný dotazník mají vytvořit. Pro úplnost ještě uvádím odkaz na naši původní anglickou verzi dotazníku, ze které česká el. verze vychází.
Před pár dny došlo k testování použitelnosti nového instalátoru Anaconda. V sobotu 23.2. proběhlo v rámci konference DevConf.cz a následně ve středu 27.2. proběhlo testování ve společnosti Red Hat. Chtěl bych proto poděkovat všem, kteří se zúčastnili nebo mi pomáhali testování zorganizovat.
Testování se zúčastnilo 8 předem vybraných dobrovolníků (výběr byl ovlivněn dánými profily uživatelů). Tito byli rozděleni do dvou skupin po čtyřech. V prvním běhu byli začátečníci až mírně pokročilí a ve druhém pokročilí až profesionální uživatelé operačního systému Linux.
Po úvodní řeči byl každý účastník usazen do jednoho rohu místnosti k předchystanému počítači. Na počítači běžel skript (využívající framework GStreamer), který zajišťoval záznam obrazovky, webkamery a mikrofonu. Samotný uživatel měl před sebou v maximalizovaném okně virtuální počítač, na který měl podle svého testovacího scénáře nainstalovat Fedoru 18 (resp. vývojovou verzi Fedory 19). Uživatele jsme požádali, aby své kroky a dojmy během instalace nahlas komentovali. Uživatelům byly přiděleny různé testovací scénáře, a to podle jejich úrovně znalosti Linuxu (ti rychlejší pak byli požádání o provedení dalšího scénáře - obvykle dle vlastní volby). Bezprostředně po vykonání instalace jsme požádali účastníky, aby vyplnili dotazník nebo okomentovali průběh instalace do záznamu (dotazník se osvědčil především jako osnova pro tento komentář).
Nyní pracuji na transkripci záznamů, aby bylo možné provést analýzu získaných dat. A vzhledem ke spolupráci s americkými designery ze společnosti Red Hat provádím také překlad a vytvářím titulky k záznamům. Ovšem již nyní je jasné, že instalátor Anaconda si zaslouží nemalé množství změn, protože "usability" problémů, se kterými se účastníci testování potýkali, bylo poměrně dost.
Podařilo se mi dokončit první report z testování použitelnosti instalátoru Anaconda. Z reportu vyplývá, že je co měnit (o tom ovšem někdy později). Report a další informace můžete nalézt na stránkách Fedora wiki: UX Redesign.
Konečně jsem si našel čas a ten report si přečetl. Dobrá práce! Jsem rád, že ten instalátor nevytuhl jen mě :-) prozatím mě ale odradil od instalace FC18 na moje běžně používané stroje....
cztomi
Jsem rád, že report ocenil i někdo, kdo není přímo spjat s vývojem Fedory a číst ho tedy "nemusí". Člověk má ze své práce hned trochu lepší pocit a zase ho to popostrčí dál. Také mi to připomnělo uveřejnění reportu, který obsahuje i druhou část, ve které jsou již zahrnuty i složitější instalace (práce s LVM, RAID apod.). Ten zatím není uveřejněn na Fedora wiki, ale můžete si jej již prohlédnout či stáhnout z mých stránek.
Již mám také skoro dokončenu analýzu a návrhy řešení. Ty také brzy uveřejním a budu velice rád, pokud na ně opět dostanu nějakou zpětnou vazbu. V instalátoru Fedory je totiž opravdu co měnit, tak ať to stojí za to ;-)
Nakonec bych ještě jednou chtěl poděkovat všem, co se na testování podíleli!
Zdá se, že testování na DevConf přeci jen přináší nějaké ovoce. Jiří Eischmann uvádí ve svém článku, že mnohé nedostatky, které byly při testování použitelnosti na DevConf odhaleny, byly v nové verzi instalátoru již odstraněny. Dokazuje to také seznam návrhů změn na oficiálních wiki stránkách Fedory, které se mj. redesignu instalátoru Anaconda věnují. Včera navíc proběhl test day zaměřený na použitelnost Anacondy. Do neděle je možné se do testování ještě zapojit. Tak uvidíme, co doopravdy přinesou výsledky.
Diplomová práce odevzdaná.
Rád bych nyní poděkoval všem, s jejichž přispěním tomu tak je. Vedoucímu práce Mgr. Marku Grácovi a technickému konzultantovi Ing. Jaroslavu Řezníkovi. V neposlední řadě chci poděkovat všem dobrovolníkům, kteří se zúčastnili testování použitelnosti a umožnili mi tak získat cenná data pro mou práci. A také děkuji zaměstnancům společnosti Red Hat, kteří mi pomáhali s přípravou testování (lidem z UX za pomoc na přípravě testování a lidem z QA, kteří pomohli zajistit hladký průběh).
Nyní bych se chtěl podělil o některé výsledky své práce. Již dříve jsem (nejen zde) uveřejnil podrobné zprávy z testování, kde již byly vyznačeny pasáže, při nichž se účastník potýkal s problémy. Po vytvoření této zprávy následoval podrobný rozbor jednotlivých problémů a návrh možných řešení. Uvádím zde odkaz na dokument, ve kterém jsou tyto problémy a má doporučení k nim popsány. Budu velice rád za jakoukoliv zpětnou vazbu – kritiku, další návrhy nebo třeba Vaše vlastní zkušenosti.
Některé poznatky z testování na DevConf jsou v betaverzi již zohledněny, čímž se chci zabývat ve svém dalším článku, ale již nyní uvítám Vaše názory, pokud jste se například zúčastnili nedávného testování uživatelské přívětivosti Anacondy v rámci testovacího dne Fedory.
Již jsem zde zveřejnil poznatky ze své diplomové práce, které se týkaly testování použitelnosti instalátoru Fedory 18 (přesněji šlo o instalátor Anaconda ve verzi 19.8), které proběhlo v rámci konference DevConf. Uveřejnil jsem dokumenty popisující problémy v uživatelském prožitku (UX) a použitelnosti a také má doporučení pro jejich nápravu (viz články dříve). Před pár dny jsem ve svém posledním příspěvku také slíbil, že se podívám na změny, kterých na základě testování použitelnosti instalátor již doznal a na čem je potřeba podle mého názoru ještě zapracovat.
Několik dnů před odevzdáním mé diplomové práce se chystalo vydání betaverze Fedory 19 a probíhalo její testování. V článku Jiřího Eischmanna z 20. 5. 2013, kterým žádal dobrovolníky o účasti na testování uživatelské přívětivosti instalátoru Anaconda v průběhu jednoho z testovacích dnů Fedory, autor uvádí, že při testování na DevConf bylo odhaleno mnoho nedostatků, na jejich základě vývojáři zapracovali do instalátoru řadu vylepšení.
Ačkoliv nová vývojová verze vyšla jen pár dnů před termínem odevzdání mé diplomové práce, rozhodl jsem se prozkoumat dosažená vylepšení (stejně tak její staré i nové nedostatky) a zahrnout své poznatky do práce. Nyní se pojďme podívat jakých skutečně doznala změn z pohledu použitelnosti a UX. Zkoumání jsem podrobil poslední uvolněnou verzi, kterou byla Fedora 19 Beta RC4 (vydaná 23. 5. 2013). Zaměřím se na úpravy, kterých bylo od testování na DevConf dosaženo, a na co je zapotřebí se v budoucím vývoji ještě zaměřit. V následujícím textu tohoto článku rozebírám vše jen velmi stručně. Pro ty, které zajímá troch detailnější rozbor, který odpovídá poznatkům z mé diplomové práce, jsem uveřejnil příslušný dokument v PDF.
Po spuštění instalátoru následuje přechod do grafického rozhraní, ten byl vylepšen a oproti starému instalátoru již není doprovázen problikáváním barevných artefaktů, na které si účastníci testování dříve stěžovali.
Tato obrazovka doznala několik významných změn grafického rozhraní, které vycházely z odchycených problémů. Zobrazená část seznamu dostupných jazyků instalace je nyní od začátku abecedy, přičemž před celý seznam je předřazena výchozí položka, na kterou byl ve starší verzi seznam „skrolován“. Pole pro vyhledávání a filtrování jazyků bylo často přehlíženo, nyní je uvnitř něj doplněn text „Type here to search.“. Za užitečné považuji také přidání stavové informace, která informuje o aktuálně používaném rozložení klávesnice („us“), což bylo v minulosti také zdrojem problémů.
Považuji za vhodné zohlednit vyhledávání jazyku bez použití diakritiky, což instalátor neumožňuje a dříve se o něj uživatelé pokoušeli. Stále také nelze zadávat vstup z klávesnice okamžitě po zobrazení nabídky (bez nutnosti přesunout kurzor do vyhledávacího pole). Bylo by vhodné odstranit ponechanou pravopisnou chybu „Česká Republika“. A především se nezměnil popisek volby k nastavení výchozího rozložení „Nastavit klávesnici jako výchozí rozložení pro označený jazyk“.
Po výběru jazyku následuje zobrazení hlavní nabídky Přehled instalace. V nabídce přibyla možnost podpory více jazyků. Za přínosné ale považuji, že i zde je v horním rohu stavová informace zobrazující aktuální rozložení klávesnice. Ta se při zaškrtnutí volby Nastavit klávesnici jako výchozí rozložení pro označený jazyk (na předchozí obrazovce) změní na „cz“.
Dalším vylepšením je přehlednější označení automaticky zpracovávaných položek nabídky (např. kontrola závislostí). Nyní jsou tyto zašedlé a neaktivní, dokud jejích automatická kontrola není dokončena. Stále jsou však označena symbolem trojúhelníku s vykřičníkem, což považuji za nevhodné (viz rozbor problémů).
Přemístění symbolu trojúhelníku s vykřičníkem považuji za nevhodné (ať jde o jeho správné použití nebo nikoli). Dříve byl vyobrazen barevně vedle příslušné položky. Nyní je začleněn do ikon nastavení. Během prvních instalací jsem se domníval, že byl zcela odstraněn. Symbol je nyní velmi nevýrazný a jeho podoba není moc konzistentní s vyobrazením v dovysvětlujícím upozornění (v dolní liště obrazovky). U některých položek dokonce zcela zanikl vykřičník (vizte Vytvoření uživatele na obrázku).
V neposlední řadě se mi nelíbí značné snížení kontrastu mezi barvou ikon jednotlivých nastavení a pozadím nabídky (pozn. kontrast na předchozím obrázku, kde ilustruji zmizení vykřičníku, byl zvýšen). A také ovládání menu pomocí navigačních šipek se dosud nezměnilo (vizte příslušný problém).
Do této kategorie jsem řadil několik problémů, které se netýkaly konkrétní obrazovky. Bohužel v těch novější instalátor nedoznal mnoha úprav. Pouze spodní lišta, která slouží ke zobrazování textů upozornění, je nepatrně větší a má zakulacené rohy, což za významný pokrok nepovažuji. Považuji za vhodné ještě přidat mnou navržené vyznačení chybně provedených nastavení (detailně rozebrané v dokumentu o problémech starého instalátoru).
V instalátoru se nezměnily informace uváděné ve vyskakovacím popisku. V české lokalizaci není stále možné používat desetinnou čárku. Také označení nápovědy, které s ohledem na výsledek testování považuji za nevhodné, zůstalo stejné. A podobně nedoznala změn ani její struktura či absence vyhledávat v ní. Také u textů pod volbami zůstala nízká sdělnost o tom, co by měl uživatel provést, což se ukazovalo při testování jako problematické. Stejně tak hodně diskutované umístění tlačítka Hotovo (Done) v horním levém rohu bylo ponecháno (pro podrobnosti o problému opět vizte příslušný dokument).
Na první pohled se zdá nabídka stejná, ale po rozbalení seznamu nabízených měst jsem zjistil, že se změnilo jejich rolování pomocí šipek, které se nezobrazovaly. Šipky byly v seznamu nahrazeny klasickým posuvníkem. U testované verze jsem se ale potýkal s chybou, kdy se seznam měst po uvolnění tlačítka myši sám ihned sbalil. Toto chování mi znemožnilo otestovat další práci se seznamem. Například, zda bylo do instalátoru zapracováno vylepšení, které by umožnit přeskakovat mezi státy rozbaleného seznamu stiskem písmen na klávesnici, jak jsem navrhoval.
Za podstatnou změnu k vylepšení UX této nabídky považuji doplnění hranic států kvůli problémům při pokusech označit v mapě požadované město. Toto vylepšení v testované verzi dosud nebylo zohledněno.
Jedná se o několik obrazovek instalátoru Anaconda a jde o jeho část, která činila účastníkům testování nejvíce problémů a také doznala nejvíce zásadních změn. Těmito změnami se chci zabývat ve svém následujícím příspěvku, který připravuji. Pokud vás ovšem zajímají podrobnosti již nyní, pak se můžete podívat na dokument, který jsem zmínil již začátkem tohoto příspěvku.
Naivně jsem se domníval, že okamžikem obhájení diplomové práce a složením státnic mi vznikne spousta volného času, ale opak je pravdou, a tak jsem se už nedostal k dopsání druhé části článku „Změny (ne)provedené v instalátoru Anaconda“. Vzhledem k časovému odstupu už značně klesl význam problematiky betaverze Fedory 19, a tak to zůstane pouze u dříve zveřejněných dokumentů z diplomové práce, které zbylé problémy již popisovaly (viz předchozí dva příspěvky).
Raději si v brzké době najdu volný čas, abych napsal o něčem aktuálnějším. Například bych se brzy mohl podívat na zoubek instalátoru v ostré verzi Fedory 19, která vyšla začátkem měsíce a nebo napíšu (snad) zajímavý článek o testování UX, kterému (jak to tak vypadá) věnuji možná i svou budoucí kariéru – aneb jak diplomová práce může ovlivnit vaši kariéru.
Díky diplomové práci jsem mj. již získal cenu děkana za závěrečnou práci a se svou prací jsem se umístil na prvním místě v soutěži o Cenu SOIT a Liberixu (pro r. 2013). O další ocenění se se svou prací ještě ucházím. Nemám ve zvyku se chlubit dosaženými výsledky, ale nedalo mi to především v návaznosti na některé nepříjemné komentáře (jako zbytečnost mé práce), kterých se mi dostávalo na některých fórech, kde jsem na počátku své práce hledal dobrovolníky pro realizaci testování použitelnosti. Ocenění ovšem naznačují opak a jeden z hodnotitelů ceny SOIT mluvil také o nedostatku podobných testování pro Linux (tolik ke zbytečnosti).
Chtěl bych si tímto pofoukat bolístky. ;-) Ale především bych tím chtěl povzbudit další studenty, aby se také nenechali demotivovat nebo snad odradit od své práce. Naopak zlým jazykům bych doporučil k zamyšlení následující citát (bohužel od mně neznámého autora):
Hloupému člověku nejvíce prospívá, když mlčí. Kdyby to však věděl, nebyl by už hloupý.
Píšu blog, tak proč jednou nenapsat, co si myslím ;-)
Dokument s výsledky testování instalátoru Anaconda.
Kopletní znění diplomové práce je k dispozici na stránkách Masarykovy univerzity.
V poslední době jsem neměl tolik příležitostí se oblastí UX a použitelnosti zabývat, ale s redesignem a přepisem aplikace, na jejímž vývoji se podílím, se mi naskytla příležitost zúročit předešlé zkušenosti a opět se problematikou aktivně zabývat.
Chystané testování má mnohá specifika - především proběhne vzdáleně se zákazníky v zahraničí, ale o tom někdy příště. Testování proběhne příští týden, a tak v tomto týdnu vrcholily přípravy na něj završené interním během testů. Člověk by si mohl říci, proč interní testování vůbec dělat, když jsem si vše sám vyzkoušel... Často si ale nedokážeme udělat ten správný odstup a některé problémy se projeví až ve chvíli, kdy "dáte vše dohromady" v reálném provozu.
Pro interní testování je vhodné využít někoho méně zainteresovaného do testování samotného. Dotyčný by také měl odpovídat co nejvíce účastníkům ostrého běhu testů tak, aby se odhalili nedostatky v zadání - to musí nechat uživatelům dostatečnou volnost, k ničemu je nesměřovat, ale naopak musí jim být dostatečně jasné a poskytnout veškeré potřebné informace. A věřte, že nedostatky zadání nejlépe zjistíte tím, že se jej někdo jiný pokusí vykonat.
Při interním běhu je vhodné vyzkoušet nejen materiály pro účastníky, ale i technické zázemí včetně záznamu! Pokud například zjistíte až při ostrém běhu, že vytvářený záznam je příliš velký a nevejde se na disk, bude již pozdě a v lepším případě přijdete o data jen z jednoho sezení.
Vězte, že se nejedná o ztracený čas, a to i v případě, že je vše dobře připraveno a žádné nedostatky se neodhalí. Jistota dobré přípravy je neocenitelná a na testování bude znát. A nezapomeňme, že také bude dobře působit na účastníky testů, kteří by měli být současnými nebo potenciálními zákazníky...